# # # # #

Přijďte se nezávazně podívat kdykoli na náš trénink karate a posuďte sami naši kvalitu. Vhodné pro kluky a holky, muže i ženy! Podívejte se na odkaz níže... Tréninková centra karate: Praha 4, Praha 10, Praha 11, Mratín a Beroun. Budeme se na vás těšit.

Nábor karate - chci začít cvičit #
Informace
RSS
Zpet
#

Cesta na Ukrajinu

Dne 10. 6. 2017 odjela Česká reprezentace zápasit na Ukrajinu. To už víte z minulého článku. Cesta ve mě zanechala spoustu vzpomínek, dojmů, srandy a taky né moc srandy, atd. Proto jsem se rozhodl, že vám ji trochu přiblížím, abyste si udělali představu co jsme zažili ještě předtím, než jsme šli na tatami :) bohužel nejsem moc dobrý spisovatel a tak nezažijete tu srandu, co jsme prožili právě my. Ale sedněte do auta a zajeďte si tam sami :)

  • Pátek 8:00 jsme se sešli s celým týmem před tělocvičnou ve Valašském Meziříčí, kde jsme všichni naskákali do tranzitu a vydali se na cestu.
  • 8:15 vyrážíme na cestu a zjistili jsme, že Radek Januš zapomněl peněženku (je to divný, ale před týdnem ji zapomněl Robin když jsme jeli na světový pohár do Polska a museli se vracet 40 km :D
  • 8:30 tak až teď vyrážíme na cestu, všichni jsou pozitivně naladěni a v autě panuje skvělá nálada….sedím vedle Mirka, tak přemýšlím jak dlouho mi to vydrží :)
  • 13:00 do této chvíle šlo všechno podle plánu, máme poslední zástavku v polském mekáči a už jen kousek nás dělí od ukrajinských hranic
  • 14:00 přijeli jsme na hranice, kolona k semaforu je tak cca 300 metrů
  • 14:10 volá Pucha (pořadatel turnaje) kde jsme…když jsme mu řekli na hranicích, tak řekl, že s náma teda na večeři nepočítá. To jsme nepochopili, protože už jen 300 km nás dělilo od cíle.
  • 15:00 kolona k semaforu je 150 metrů
  • 16:00 jsme u semaforu, bohužel stojíme ve špatné koloně a nějaký polský **** pán nás posílá na konec fronty a nedalo se s ním absolutně domluvit a už vůbec ne mu nabídnout nějaké „ojra“ jako úplatek
  • 16:10 pochopili jsme, proč Pucha řekl, že na večeři s náma nepočítá!
  • 16:20 jsme znovu na konci kolony, konečně stojíme ve správném pruhu.
  • 18:00 konečně jsme projeli přes ten semafor, myslíme si, že to nejhorší je za náma
  • 18:10 spletli jsme se, dojeli jsme do další kolony, která se už prý 30 minut nepohnula
  • 20:00 konečně jsme přišli na řadu
  • 20:20 projeli jsme přes polskou stranu….teď náš čeká už jen tak ukrajinská
  • 20:30 stojíme v koloně na ukrajinské straně hranic, všichni řidiči jsou ven z aut a mávají svými pasy u hraničářů. Nepřipomíná to přechod přes hranice, spíš tržnici a nikdo nechápe jak ten systém funguje. Myslíme si, že ani ukrajinci ten systém nechápou
  • V těch časech už jsem se totálně ztratil a nevím už nic, pomalu ani jak se jmenuji a už vůbec ne kam to jedeme a co tam jedeme dělat.
  • Přišel ukrajinský hraničař a něco mlel, že máme v papírech od auta něco špatně. Trošku mě naštval! Nadruhou stranu už jsem si vzpomněl, co jedeme na Ukrajinu dělat!
  • 22:00 konečně jsme se z toho vymotali a můžeme vyrazit na cestu
  • Když jsem napsal na cestu, mýlil jsem se….na Ukrajině cesty nemají.
  • 23:00 všichni už jsou unavení a někteří se snaží usnout. Bohužel moc to nejde, výmoly na „cestě“ jsou takové, že pokud opřu hlavu o okno, určitě ho brzo prorazím.
  • 00:00 na cestu jsme si už zvykli, máme dojem, že Radek prorazil všechna kola a vlastně, že už je ani nemáme. Hlava mě lítá ze strany na stranu a kdybych neměl oči a neviděl to, tak si mozek myslí, že právě absolvujeme 15 kol v oktagonu.
  • Z té cesty už ani nevím v kolik jsme dorazili…ale rozhodně jsme se neskutečně těšili až si lehnem.
  • 04:00 probudil jsem se, abych šel na záchod. Viděl jsem Mirka, jak sebou škube ze spaní..asi se mu zdálo o cestě.
  • 07:30 zvoní budík a my se chystáme na snídani.
  • 07:40 znovu zvoní budík a už se opravdu chystáme
  • 8:00 konečně jsme otevřeli oči a jdeme snídat

Dopoledne jsme naštěstí měli jen rozcvičku a pak si mohli jít ještě chvilku zdřímnout. Turnaj začal odpoledne a byl pod širou oblohou…byla to příjemná změna zápasit na sluníčku..ale pro chodila už to rozpálené tatami tak příjemné nebylo :)

Takto jsme prožívali cestu na Ukrajinu…cesta zpět byla ještě mnohem delší, na ukrajinských hranicích jsme stáli přes 9 hodin. Shodli jsme se, že na tento zážitek jen tak nezapomeneme a že jsme super tým, protože jsme stáli při sobě i v těch nejhorších chvílích :D Ani Mirek to moc neschytal, ikdyž seděl hned vedle mě :)

Pokusím se najít nějaké hezké video z cesty, kde nejsou sprostá slova :D nějakou chvilku to zabere.